Dítě bez dozoru přejeté při couvání. Kdo za to může?

Dostatečný rozhled a bezpečné couvání

Soudy před časem řešily situaci, kdy řidič automobilu při couvání se zaparkovaným vozidlem v prostoru obytné zóny přejel zadním kolem dítě výšky cca 75 cm, čímž nastala u dítěte újma na zdraví neslučitelná se životem. Zmíněný motorista před couváním procházel kolem skupiny osob, u které stálo uvedené dítě. Byl proto přesvědčen, že je dítě pod řádným dozorem rodičů. Při couvání navíc nezaregistroval, že by v okolí vozidla pobíhalo jakékoliv dítě. Soud mu však dal nehodu za vinu a řidič byl odsouzen pro přečin usmrcení z nedbalosti.

Nejvyšší soud stanovil pro obdobné případy, že nemá-li řidič nedostatečný rozhled při couvání, musí si k bezpečnému couvání zajistit způsobilou a náležitě poučenou osobu. Nejvyšší soud rovněž dovodil, že řidič se dopustil trestného činu z vědomé nedbalosti, protože bez přiměřeného důvodu spoléhal, že nedojde k situaci při couvání s vozidlem, kdy může přejet dítě, které unikne pozornosti dohlížejících osob. Nejvyšší soud se tak ztotožnil s předchozími rozsudky, přestože se na stranu řidiče při dovolání postavil státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství.

Více se o případu před Nejvyšším soudem dočtete: Nejvyšší soud k obezřetnosti při couvání v obytné zóně.

Nepřiměřený požadavek na zajištění další osoby při nedostatečném rozhledu

Řidič podal proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ústavní stížnost. Ústavní soud shledal ústavní stížnost za oprávněnou a nálezem zrušil veškerá napadená soudní rozhodnutí. Případ se tak vrátil k novému projednání soudu prvního stupně. Ústavní soud ve svém nálezu stanovil, že požadavek Nejvyššího soudu k zajištění si způsobilé a poučené osoby u couvání při nedostatečném rozhledu je nepřiměřený a v praxi nerealizovatelný. Dle názoru Ústavního soudu není možné také přijmout názor, že pokud spolu hovoří osoby při hlídání dítěte, tak musí řidič vozidla automaticky předjímat, že není hlídanému dítěti věnována dostatečná pozornost a řidič by tak měl a mohl předvídat vznik nehody.

Princip omezené důvěry v dopravě

Ústavní soud uvedl v rámci odůvodnění svého nálezu, že dospělé osoby by měly zamezit jednoročnímu dítěti, aby se nekontrolovaně pohybovalo po parkovišti a vběhlo do dráhy vozidla. Ústavní soud tak poukázal na princip omezené důvěry v dopravě, jehož podstatou je skutečnost, že řidič se může spoléhat, že také ostatní účastníci při provozu budou dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, pokud z konkrétních okolností nebude vyplývat opak.

Kompletní znění citovaného nálezu Ústavního soudu naleznete pod sp. zn.: III. ÚS 2065/15 na jeho webových stránkách www.usoud.cz.

Každý případ dopravní nehody je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.